Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Směrová charakteristika jednodrátkové žárové sondy
Kozák, Jan ; Žoužela, Michal (oponent) ; Zubík, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá směrovými odchylkami při měření jednodrátkovou žárovou sondou. Snahou autora je provést rozsáhlé měření při různých úhlech nátoku tekutiny na sondu a porovnat naměřené výsledky s obvyklým používáním jednodrátkové sondy.
Monitorování namáhání stožárů vn
Bednář, Tomáš ; Beneš, Petr (oponent) ; Bejček, Ludvík (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je problematika měření a vyhodnocování namáhání stožárů vysokého a velmi vysokého napětí. Uvedeno je zde i řešení dané problematiky, včetně výrobce a uživatelů. Cílem je navržení snímačů pro dané měření a provedení praktického měření na konkrétním stožáru velmi vysokého napětí.
Soustava hodnocení tepelného stavu prostředí a analýza jejich nejistot měření
Košíková, Jana ; Němeček, Pavel (oponent) ; Kureková, Eva (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá hodnocením tepelného stavu vnitřního prostředí, v kterém se nacházejí lidé. Tepelné pohodě se v dnešní době věnuje velká pozornost. Jestliže se člověk v daném prostředí necítí dobře, pak dělá chyby a tím vznikají např. pro zaměstnavatele ztráty. Tepelnou pohodu tvoří mnoho parametrů, které je nutné sledovat a řídit. Mezi tyto parametry patří nejen teplota vzduchu, ale také další parametry jako jsou střední radiační teplota, operativní teplota, vlhkost a rychlost vzduchu a také průvan. Všechny tyto parametry je nutné měřit. V normě ČSN EN ISO 7726 je uvedeno, jak a čím se tyto parametry měří. Dále jsou v této normě uvedeny požadavky na měřicí zařízení. Existuje mnoho profesionálních měřicích zařízení, bohužel tyto přístroje jsou velmi drahé. V rámci projektu GAČR 101/09/H050 – Výzkum energeticky úsporných zařízení pro dosaženi kvality vnitřního prostředí jsou proto na naší fakultě vyvíjeny snímače pro hodnocení tepelné pohody, které by vykazovaly srovnatelnou přesnost měření jako profesionální, ale byly o řády korun levnější. U vyvíjených snímačů tepelné pohody prostředí je důležité, stejně jako u jakékoliv jiné měřicí techniky, znát jejich skutečné parametry a také je třeba ověřit, zda mají požadovanou přesnost. Aby bylo možné snímače objektivně testovat, byly vyvinuty dvě komory – testovací a kalibrační komora. Vyvíjené snímače byly testovány jak ve volném prostoru laboratoře, tak také v testovací komoře. Z výsledků měření pak byly spočítány nejistoty měření. Tato práce se zabývá hodnocením tepelné pohody, měřením parametrů tepelného prostředí, vyhodnocováním výsledků měření a určováním nejistot měření daných snímačů. Na základě těchto výsledků jsou v práci doporučeny vhodné snímače pro měření jednotlivých parametrů prostředí.
Měřicí pracoviště pro systém vzdálené dodávky energie
Dočekal, David ; Vaněk, Jiří (oponent) ; Křivík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vytvoření měřicího pracoviště pro systém vzdálené dodávky energie. Jedná se o měřicí pracoviště, zabývající se zpracováním měřených údajů výroby elektrické energie pomoci fotovoltaického panelu a větrné turbíny. V teoretické části je seznámen čtenář s problematikou obnovitelných zdrojů energie. První kapitola pojednává o energii větru. Je zde popsán vznik větru, základní rozdělení větrných elektráren, přes výrobu elektrické energie až po samotné měření. Druhá kapitola pojednává o energii slunce. V této kapitole je popsán vznik sluneční energie, fotoelektrický efekt, popis voltampérové charakteristiky a s tím související hodnocení fotovoltanických panelů. Čtenář se zde dozví základní rozdělení fotovoltaických panelů a jejich výrobou. Třetí kapitola je věnována početním metodám a určením základních podmínek pro vyhodnocování provozu větrné elektrárny a fotovoltaického panelu. Ve čtvrté kapitole jsou popsány základní údaje o jednotlivých komponentech, které byly vybrány pro tuto diplomovou práci a zapojení měřicího pracoviště. Je zde zahrnuta větrná turbína JPT-100, fotovoltaický panel A-130, anemometr TX20ETH, pyranometr SG420 a teplotní čidlo PT100. Měřící software je popsán v páté kapitole. V poslední kapitola obsahuje experimentální měření ve zvoleném časovém intervalu a samotné vyhodnocení.
Koncový prvek sítě pro prostorové monitorování parametrů atmosféry
Mlynář, Zdeněk ; Smetana, Lukáš (oponent) ; Novák, Marek (vedoucí práce)
Koncové zařízení sítě LoRaWAN se často skládá ze senzoru, nebo aktoru. V našem případě se jedná o senzor, který snímá parametry atmosféry. Toho může být využito za účelem zkoumání atmosferických vlivů na bezkabelový optický spoj (Free Space Optics). Práce se nejdříve zabývá fyzickou vrstvou LoRa a následně komunikačním protokolem LoRaWAN. Jsou také popsány třídy koncových zařízení sítě LoRaWAN a ke konci teoretické části i příklady měřitelných parametrů atmosféry. Praktická část popisuje všechny komponenty zvolené při návrhu tohoto zařízení a nakonec obsahuje i návrh schematického zapojeni. Výsledkem je vyrobená deska plošných spojů.
Miniaturní měřicí systém pro měření rychlosti větru.
Štěpánek, Michal ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce je rozborem tématiky teplotního anemometru, jeho návrhem a samotnou realizací. K měření rychlosti větru při této metodě není použito žádných mechanických pohyblivých částí. K měření rychlosti je použito dvou termistorů. Jeden z nich měří teplotu vzduchu, která je důležitá pro kompenzaci celého systému. Na druhém je elektronicky udržována o konstantu vyšší teplota, než je teplota okolní. Proudící vzduch toto čidlo ochlazuje a tím nutí systém k dodání většího množství tepla. Vyhodnocením množství dodaného tepla dostaneme údaj pro výpočet rychlosti proudícího vzduchu.
Ultrazvukový anemometr
Křepelka, Pavel ; Fialka, Jiří (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
V první části dokumentu jsou popsány principy měření větru. Anemometry lze podle využívaného fyzikálního principu rozdělit na mechanické (vrtulkové a miskové), ultrazvukové a tepelné. Práce je zaměřena na ultrazvukové anemometry. V další části je vysvětlen princip šíření zvuku v atmosféře. Dále je rozebrána teorie měření a porovnány různé přístupy. Již hotová řešení jsou prezentována v podobě patentového průzkumu. Následně je uveden průzkum trhu, kde jsou definovány důležité parametry anemometru. Těžištěm práce je návrh prototypu ultrazvukového anemometru. Experimentální anemometr byl navržen jak po stránce software, hardware, tak i samotné konstrukce. Realizovaný anemometr byl kalibrován v aerodynamickém tunelu a výsledky byly porovnávány s výstupy simulací.
Ultrazvukový měřicí systém
Ondraczka, Lukáš ; Solčanský, Marek (oponent) ; Vaněk, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a realizací prototypu měřícího modulu pro měření proudění vzduchu v okolí fotovoltaického panelu pomocí ultrazvuku. Tento systém umožní kvantifikovat pasivní chlazení panelu proudícím vzduchem. Obsahuje vývoj sinusového generátoru, můstkového zesilovače a přijímače s pasivní pásmovou propustí, zesilovačem a komparátorem. Dále se zabývá realizací digitální části tohoto systému, která je tvořena mikrokontrolérem Renesas 78K0R na vývojové desce. Také obsahuje testování kompletního systému v aerodynamickém tunelu a na venkovní instalaci panelu.
Měření veličin pro meteorologii
Škorpík, Daniel ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o základních meteorologických veličinách, zejména o proudění vzduchu a teplotě. Tyto veličiny jsou měřeny za pomocí anemometru, který využívá odporových senzorů, konkrétně se jedná o dva termistory typu NTC. Následně je popsána technologie, provoz, metody snímání a umístění čidla. Dále je navrženo blokové schéma a schéma obvodu. Měřidlo je realizováno, jsou popsány jednotlivé komponenty a je následně kalibrováno a testováno. Na závěr je zhodnoceno pro využití v lékařství.
Ultrazvukový anemometr
Dvořáček, Michael ; Kováč, Michal (oponent) ; Kubíček, Michal (vedoucí práce)
Práce popisuje principy a problémy při realizaci ultrazvukového anemometru. Je popsán princip výpočtu rychlosti větru a následné korekce výpočtu. Pro realizaci jsou využity ultrazvukové sensory a microcontrolér ARM Cortex-M3. Práce se zabývá generováním PWM signálu, jeho analogovou filtrací, zesílením a odvysíláním. Na přijímací straně je to nízkonapěťový zesilovač a komparátor. Vyvýjený kód je popsán pomocí vývojového diagramu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.